Traduje se, že kočky nejsou tak náročné na náš čas jako psi, a proto jejich obliba stoupá zvláště u hodně zaměstnaných lidí. Kočky co do počtu rychle dohánějí, dokonce někde (např. v USA a ve Velké Británii) i předhánějí psy. Odhady počtu českých koček se pohybují kolem 1,5 milionu, žije jich tedy u nás přibližně stejně jako psů.

Jenže kočky nejsou zvířata pro každého. Mají spoustu nečekaných projevů a „vrtochů“, které vyžadují hodně pevné nervy. Proto se také lidé dělí v zásadě na dvě skupiny: Na ty, kteří kočky milují, a na ty, kteří je nesnášejí. Obvykle nic mezi tím.

Kočky častěji tíhnou k ženám než k mužům, lépe si s nimi rozumějí. A platí to zřejmě i naopak - už malé holčičky si často přejí mít jako mazlíčka doma koťátko, zatímco kluci touží zpravidla po štěněti. Také do veterinárních ordinací přicházejí s kočkami většinou ženy. Ale v poslední době se tento trend přece jen poněkud mění, především s rozvojem chovu ušlechtilých koček. Znám mnoho mužů, kteří nedají dopustit na svou sibiřku, ragdolla, sphynxe nebo rexe.

Bez ohledu na plemeno jsou kočky velké osobnosti v pravém slova smyslu. Dokážou velice brzy dokonale ovládnout celou domácnost a určovat tam svoje pravidla. Aniž by si toho lidé všimli, stávají se pomaličku poddanými své kočky. Pokud takovéto vymezení pozic přesáhne určitou míru a lidé se vzbouří, může se stát, že si kočka „dupne“ a docela nepěkně prosazuje svou vůli. Nemusí jít hned o agresi - jsou kočky bolestínky, které vydrží dlouhé hodiny naříkat a stále si na něco stěžovat, kočky mstitelky, které každé porušení jimi určených pravidel trestají loužičkou moči na těch nejnevhodnějších místech, kočky aktivistky, které lítají po bytě jako pominuté a shazují s rachotem na zem ty nejvzácnější ozdoby vašeho bytu, nejlépe právě ve chvíli, kdy si přivedete na návštěvu šéfa, i kočky primadony, které odmítají chování a mazlení, dokud se nevrátí staré (jimi nastolené) pořádky.

Výchovné metody uplatňované u psů selhávají u koček na celé čáře. Soužití koček s lidmi je založeno především na citu, toleranci a trpělivosti, stejně jako tomu je ve vzájemných vztazích mezi kočkami.

Některým lidem dělá radost „zasloužit“ si přízeň a přitulení své kočky, jiní z jejích rozmarů šílejí. Proto doporučuji před zamýšleným pořízením kočky prostudovat veškerou dostupnou literaturu včetně kočičích webů a navštívit všechny známé a příbuzné, kteří mají kočky. Pokud si pohoršeně řeknete: „Tak tohle by moje kočka nesměla!“, uvažujte raději o koupi psa nebo králíka.